Od 29.4.2013 blog přesunut na www.terysleepyworld.blogspot.com

Poslední

21. dubna 2013 v 16:12 | Terýsek |  Co se jinam nevešlo

Napsání článku, který právě čtete, pro mě nebylo vůbec jednoduché. Nevěděla jsem co napsat a do jeho psaní se mi vlastně ani moc nechtělo. Udělala jsem něco, co jsem dlouho rozmýšlela a doufám, že jsem se rozhodla správně. Rozhodla jsem se po dvou a půl letech psaní skončit s blog.cz a přesunout se na jinou adresu. A důvod?
Vadí mi, že je blog.cz stále více komerční. Pamatuji si, že když jsem začínala psát, spojení Novy a blogu mi vůbec nevadilo. Postupem času ale začaly přibývat nejrůznější weby jako doma.cz a hlavně krásná.cz, jejíž neustálá přítomnost na Facebooku blog.cz a hlavní stránce blogu mi přijde absolutně nepřijatelná. Nelíbí se mi, že se na mém blogu objevují reklamy na zpravodajství, které není zpravodajstvím. Kupříkladu včera na mě na jednom blogu z blog.cz vyskočilo okno, kde Nova propaguje svoje důležité zprávy, které se staly právě teď. Chápu, když na mne vyskočí zpráva o volbě prezidenta, o narození sloního mláděte v zoo a tak dále. Nechápu ale, co je tak aktuálního a důležitého na tom, že studentka prozradila, že se dá sexem v Irsku vydělat přes 200 tisíc a, že dokonce není jediná. Přijde mi, že na tn.cz pracuje nějaká banda úchylů, kteří si libují ve psaní všech zpráv se sexuálním kontextem. Čím nechutnější, tím lepší. Omlouvám se, že jsem se vyjádřila takhle nelichotivě, ale jinak už to opravdu nejde. To, co Nova nazývá zprávami prostě zprávy nejsou! Nova je prostě bulvární televize a začíná mi připadat, že se serioznější zprávy dozvím i na super.cz.
A na tomto serveru bych já měla publikovat svoje články? Prostě to nejde. Nikdy jsem tohle nechtěla udělat, jelikož jsem s funkcemi blogu spokojená. Líbí se mi komunita, sleduji zde spoustu blogů a líbí se mi i funkce nastavování. Můj blog mi přirostl k srdci. Mám zde své vzpomínky, nejrůznější zážitky a taky svojí "nejhorší" adresu, která mně neskutečně přirostla k srdci. Přijde mi, jako bych za sebou nechávala nějakou malou kapitolu svého života. Kapitolu, v níž jsem pochopila kouzlo psaní.
Můj nový blog na blogspotu bude mít úplně stejnou filosofii, jako tento blog. Nebudu měnit nic na stylu psaní a budu pokračovat v knižním a filmovém seriálu, který jsem před nedávnem začala dělat. Pokud máte moje články rádi, poznamenejte si moji novou adresu. Nebudu tento blog rušit, jelikož tady mám spoustu vzpomínek a navíc se k němu třeba vrátím. Třeba zjistím, že je blogspot hrozný a za měsíc budu zpátky. Zatím na mne z blogspotu dýchá taková neosobní atmosféra, ale doufám, že se to časem změní.
Chtěla bych moc poděkovat všem mým čtenářům za to, že občas napsali nějaký komentář, který mi zvednul náladu. Děkuji moc za to, že můj blog nikdy nedosáhl nějaké velké návštěvnosti, protože jsem díky tomu pochopila, že píšu pro sebe a ne pro okolí. Děkuju moc všem, kteří mi někdy s blogem pomohli a hlavně mé kamarádce, která mě přivedla k jeho založení. Její "hloupoučký" blog o bellasara mě přivedl k tomu, abych dva a půl roku psala články. Však ty víš.
Nechci se tady nějak moc loučit, protože se třeba vrátím. Nechám tuhle blogovou kapitolu otevřenou a budu doufat, že objevím něco, co mě k blog.cz přivede zpět.

P.S.PROSÍM VŠECHNY SVÉ STÁLÉ ČTENÁŘE, POPŘÍPADĚ TY Z VÁS, KTEŘÍ MĚ MĚLI V ODKAZECH NA SVÉM BLOGU, ABY SI ZMĚNILI ADRESU BLOGU NA ADRESU NOVOU (ODKAZ UVEDEN V HORNÍM BOXU.)DĚKUJI.
 

Nerozhodnost aneb mám,nemám...

9. dubna 2013 v 20:55 | Terýsek |  Co se jinam nevešlo
Mé tvůrčí období je opět pryč,
a já trávím čas na blogu pouze doplňováním dubnového dílu "viděla jsem." Je 9.4. a já mám tolik filmů, že z toho na konci bude tak dlouhý a nudný článek, že ho ani já sama nedočtu do konce.
Stále více zvažuji přesídlení mého blogu na blogspot. Neskutečně mě vytáčí spojení blogu s Novou a to, že se mi na blogu neustále objevují reklamy na články, které bych v životě nepřečetla. Neustále ne mne vyskakují reklamy na krásnou.cz, superstar, prásk.tv a podobné weby, na které chodím jen tehdy, když se potřebuji zasmát nad stylem psaní redatkorů.
Poslední dobou mě neskutečně vytáčí i facebookový profil blog.cz, kde jsou neustále sdíleny odkazy na stránky z krásné a nikdo nechápe, že mě absolutně nezajímá problém nějaké patnáctileté krávy, která neví, jak má přemluvit rodiče k povolení piercingu (omluvte můj lehce vulgární způsob vyjádření, ale jsem opravdu vytočená.) To je ještě jedna z těch lepších variant článků. Fakt mě to nezajímá a podle diskuzí pod příspěvkem to nezajímá spoustu dalších blogerů.
Kdyby to bylo poprvé...ale za těch dva a půl roku, co mám blog, se to zhoršuje. Nova neustále zakládá další nesmyslné weby a blog.cz pomalu začíná sloužit pouze jako jakýsi reklamní přestupní web na weby typu krásná atd.
Vadí mi to! Nejhorší je, že se s tím opravdu nedá nic dělat.

Takže studuji výhody blogspotu a zjišťuji, že by pro mě byl mnohem výhodnější. Jsem bloger, který nepíše pro lidi, ale spíše pro sebe. Vyhovoval by mi blog bez reklam s možností stahování celého obsahu do počítače. Na druhou stranu by mi asi přece jen čtenáři chyběli, jelikož na "blogspotí" už by mi nezavítal nikdo. To je to jediné, co mi na blogspotu vadí. Chybí tam jakási členská základna. Nějaký klub, který by sdružoval blogery, popřípadě nějaká stránka, jakou je srdce blogu. Pořád zvažuji, jestli by mi to za to stálo...

A co vy? Jaký je váš názor na současnou situaci na blog.cz? Máte nějaké zkušenosti s blogspotem? Budu moc ráda,když mi dáte vědět :)

"Viděla jsem" březan

27. března 2013 v 16:25 | Terýsek |  Filmy

Terapie láskou (2013)

Na začátku března jsem vyrazila do kina na film Terapie láskou. Viděla jsem na něj ukázku v kině už někdy v lednu a ač se mi líbila, na film jsem nějak zapomněla. Připomenulo mi ho až předávání Oscarů, kde za ženský herecký výkon v hlavní roli získala Oscara Jennifer Lawrence a nutno říct, že opravdu zaslouženě.
Terapie láskou je opravdu povedený film. Je opravdu originální a rozhodně nečekejte nějakou romantickou komedii, která vás trochu pobaví. Terapie láskou je film vtipný, trochu romantický, ale zároveň tak dobře napsaný, že rozhodně nelze zařadit do kategori "romantická blbost." Jde o absolutně ideální film na sobotní odpoledne. Pobaví, ale zároveň se nad ním zamyslíte. Film je navíc opravdu skvěle obsazený. Bradley Cooper, Jennifer Lawrence a i ostatní herci hrají opravdu skvěle.
Ač jsem se hodně snažila, nenašla jsem nic, za co bych mohla strhnou alespoň jeden bodík.

Hodnocení: 10/10


Lovci pokladů (2004)

Když jsem nemocná, vždycky se nějak záhadně dostanu ke sledování televize a to i přesto, že normálně koukám akorát na dva seriály a občas na zprávy. Televizní filmy jdou nějak tak mimo mě.
No a díky mému kašli jsem viděla film Lovci pokladů. Jde o takový klasický dobrodružný film (stylem alá Piráti z Karibiku, Spiderman atd.) pro celou rodinu. Co jiného by také mohla dát tv Prima do nabídky na nedělní večer.
Kupodivu to ale nebyl zas tak dementní film, jak jsem čekala. Není to nic "dramaticko-psychologického", ale to jsem po tomhle filmu ani nechtěla.
Zkrátka jde o celkem slušný, akční, dobrodružný film. Žádná katastrofa, ale zase nic úžasného.

Hodnocení: 6/10


Sherlock Holmes (2009)
Film jsem viděla už asi po druhé, nebo potřetí a asi už jsem se o něm na blogu zmiňovala. Jde o celkem povedenou adaptaci, která ale není bezchybná, ale má kupodivu celkem zajímavou a napínavou zápletku. Vadí mi, že už na první pohled poznáte, že jde o americký film. Pokud vám ale tohle nevadí, asi se i zasmějete.
Krátce řečeno jde o celkem povedený rodiný film. Co ale rozhodně nedoporučuji, je druhý díl. Na něj zapomeňte a raději stáhněte něco pořádného :)

Hodnocení: 7/10

 


Pokus o optimisticky laděný článek

19. března 2013 v 18:04 | Terýsek |  (Můj) Život mýma očima
Občas mívám podivnou náladu, kdy nemám co dělat, ale nechce se mi ani číst, ani jít ven, ani sedět u počítače. Nakonec skončím u počítače, jelikož je to to nejjednodušší a na internetu se dá přece tak skvěle brouzdat, že?!
Jelikož už ale nemám kde brouzdat, otevřela jsem "nový článek" a rozhodla se, že něco napíšu. Přijde mi smutné, že jdu na blog vždycky, když už nezbývá nic jiného a vždycky když nevím, co psát. Poslední dobou sice publikuji více článků, než je u mě zvykem, málo z nich ale "za něco stojí" a tak nevím, jestli vlastně dělám dobře.
U blogu se dá ale skvěle odreagovat. Ve svém vlastním článku totiž můžete nadávat na všechno a všechny okolo sebe a doufat, že se někdo přidá. Také bych měla na co nadávat, na chemii, na profesory, na školu, na počasí...
NE! DOST! Napíšu něco pozitivního. Něco, z čeho nebudou mít všichni depresy a něco, co se bude ostatním líbit. Občas mám nevýslovnou chuť založit si Twitter. Prostě psát malé útržky ze svého života jen jednou větou a tvářit se, že je mi strašně fajn. Možná proto "ujíždím" v novém dodatku TS3 Univerzita hlavně na blogování. Blog mi prostě přirostl ♥ (Promiňte mi to infantilní srdíčko, ale musela jsem.)
Skvělé ale je, že se mi po dlouhé době trochu daří. Teď myslím hlavně školu. Měla jsem pocit, že mi to trochu "ujíždí", ale konečně se mi povedlo "ten vlak zastavit", zlepšit svoje výsledky a nasadit, u mě, alespoň průměrný výkon. Jestli se mi to povede dlouhodobě je otázkou času...
Proč nejsou online žádní kamarádi, když mám "hafo" času a jsou online vždy, když se mám učit a dělat spoustu jiných věcí?!

Mějte se pěkně.

Zimní jaro

17. března 2013 v 15:48 | Terýsek |  (Můj) Život mýma očima
Celá zima už mi pár týdnů "leze na nervy." Ač o tomto víkendu vylezlo sluníčko, stále je venku pěkná "kosa" a první pohled z okna velmi klame.
"Chci teplo,"říkám si každý den, když vyrázím do mrazivého březnového rána, zachumlaná od hlavy až k patě v zimním kabátě. To jsem před týdnem chtěla vytáhnout "conversky", ach jo.
Nejhorší je ten depresivní pocit. Člověk už má plnou skříň nového oblečení na jaro a nemůže ho nosit, jelikož by se asi proměnil v rampouch. Do toho neustále kašlu, bolí mne v krku a tak chodím zabalená v šále, kterou už nesnáším skoro stejně, jako svoje kozačky, které se mi na začátku zimy tak líbily.
Neustále piji horký čaj, jehož jsem se už definitivně přepila. Dala bych si zmrzlinu, ale nemůžu, jelikož by mne okamžitě rozbolelo v krku....
Je tady dalších tisíc důvodů, proč zimu tak nesnáším...

Toť článek, který je úplně na nic a který bych vlastně ani neměla publikovat. Z nějakého důvodu mám ale potřebu sdílet svoje pocity s více lidmi. Asi už z té zimy blázním...

Tajemství mého ipodu

15. března 2013 v 14:00 | Terýsek |  (Můj) Život mýma očima
Každou chvíli se mě někdo ptá, co nebo koho vlastně poslouchám. Pokaždé se někdo diví, že odpovídám neurčitě a nikdy nejmenuji jediného interpreta. Prostě není nikdo, od koho bych poslouchala každou písničku a čekala na jeho nový klip.
V tomhle to mají fanynky Justina Biebra jednoduché. Někdy mi přijde, že jde o zvlášntí náboženství. Hromada holek, většinou v kategorii -náct, která by dala cokoliv za setkání s Justinem Biebrem. Někdy mi přijde, že jim je vlastně jedno, jak JB zpívá a co vlastně zpívá. Každá písnička se jim automaticky líbí a líbila by se jim i kdyby byl jeho nejnovější hit "Pec nám spadla...."

To já to mám o něco těžší. V ipodu se mi totiž střídají písničky snad všech žánrů. Od hudby z nejnovějších Bídníků až po "Without me" od Eminema. To se pak těžko určuje, kdo je vlastně ten nejoblíbenější a nejlepší interpret.
Většinou opravdu záleží na zmíněné písničce. Vždycky se do nějaké zaposlouchám, týden si ji pouštím stále dokola a pak mi začne "lézt na nervy." Za půl roku se pak divím, jak jsem tuhle příšernost mohla poslouchat a moji kdysi oblíbenou "One that got away" od Katy Perry rychle přepínám.
Když se nad tím zamyslím, přece jen by se dal sestavit seznam interpretů, které mám ráda. Mám ráda hodně písniček od Maroon5, pár písniček od Pitbulla a... Sakra, už nevím.

Moje oblíbené skladby jsou zkrátka hodně rozmanité, jdou napříč všemi žánry a místo mezi nimi mají i soundtracky z různých filmů. No a tak jsem dlouhou dobu ujížděla na skladbě "Magnito" z X-men: first class, snad na všech skladbách z Pirátů z Karibiku a pak na pár dalších, skvělých, filmových melodií. Momentálně vedou na plné čáře již zmínění Bídníci a tak mi denně na počítači vyhrávají takové skladby, jako je "On my own" nebo "One day more."

No a teď jeden můj aktuální favorit. Nejen, že je ta hudba absolutně úžasná, ale videoklip je opravdu povedený. A to na videoklipy moc nekoukám.


O délce článků

14. března 2013 v 14:45 | Terýsek |  Co se jinam nevešlo
Poslední dobou mi přijde, že se komentovanost článku vůbec neodvíjí podle jeho kvality a délky.
Občas napíšu článek, ze kterého mám fakt dobrý pocti. Říkám si, že se mi povedl a jsem zvědavá na reakce u mě na blogu. Každou chvíli kontroluji, jestli přibyl nějaký komentář a nakonec vypínám počítač zklamaná...

Jaro-letní design

13. března 2013 v 19:09 | Terýsek
Už jsem měla "plné zuby" toho depresivního podzimo-zimního designu a tak jsem si řekla, že udělám nový. Jelikož vím, že tady budu pěkně dlouho (ano, dělání designu není poje "parketa"), snažila jsem se vytvořit něco jaro-letního.
Ač máme za okny sníh a venku pěknou zimu, můj blog už má prostě jaro.

Líbí se vám můj nový design?
Dejte mi vědět do komentářů.

Hezký večer.

Proč mám The Sims tak ráda

12. března 2013 v 15:26 | Terýsek |  Píšu vážně-nevážně
Již pár let hraji tuhle počítačovou hru a všude vysvětluji, že vážně nejsem blázen.
Sims jsem začala hrát asi v osmi letech. Tehdy jsem strašně chtěla nějakou dobrou počítačovou hru a tak jsem sáhla po dodatku The Sims 2 Mazlíčci. Tehdy jsem nevěděla, že je k hraní dodatku zapotřebí základní hry a díky tomu jsem měla "dvě mouchy jednou ranou." Rodiče mi prostě museli koupit základní hru.
A tak jsem hrála a hrála. Bylo to asi poprvé, co jsem strávila na počítači více jak dvě hodiny v kuse. K počítači jsem usedla ráno se snídaní a odešla odpoledne. Strašně mě bavilo vymýšlet rodinky a pak je co nejnásilněji vyvraždit. No, do teď občas nějaké neposlušné rodince umístím gril do obýváku, ale pšššt....
Člověk by čekal, že mě to snad s věkem přejde, ale nepřešlo. Nyní mám v poličce skoro všechny dodatky The Sims 2 a všechny dodatky The Sims 3. O kolekcích se raději ani nezmiňuji. Někdy si říkám, že už v tom mám dost peněz, ale nikdy jsem to radši nespočítala.
The Sims je prostě moje srdeční záležitost. S nejlepší kamarádkou ji hrajeme skoro stejně dlouho a zatím nás to bavit nepřestalo. A to si při koupi každého dodatku říkáme, že už další nekoupíme.
Přijde mi, že si spousta lidí myslí, že The Sims hrají jenom malé děti. To že už mi bylo deset ale neznamená, že musím začít hrát ty nejbrutálnější hry v kategorii 18+. Neříkám, že je dobré trávit přemíru času u počítačových her, ale občas se prostě musím nějak zrelaxovat. Někdy je to s knížkou, někdy u počítače. Občas je fajn zapomenout na realitu a přesunout se do imaginárního světa počítačových lidiček. Je to jediná činnost, při které úplně vypnu. I při čtení, koukání na televizi, nebo kreslení vždycky trochu myslím na realitu. U počítačových her ne. Samozřejmě všeho moc škodí. Já The Sims také nehraju každý den, ale občas si prostě zahraji ráda a s chutí.

Harlem Shake je děsná blbost a neskutečně mi leze na nervy, ale tenhle jsem si zamilovala.


"Hejterské" povídání o ničem

11. března 2013 v 15:04 | Terýsek |  (Můj) Život mýma očima
Už dlouho jsem nic nenapsala a vlastně ani nevím, o čem budu psát teď. Nicméně se pokusím napsat něco alespoň trošku přijatelného.
Poslední dobou vůbec nepíšu. Nemám na blog vůbec čas a když ho mám, raději si čtu a nebo dělám cokoliv jiného. Prostě mi došla inspirace a nějak vůbec nevím, o čem bych měla psát. Občas si řeknu, že bych mohla napsat alespoň něco na téma týdne, ale pak raději otevřu knížku.
Jsem nemocná a doma už mě to vůbec nebaví. Většinu dne čtu, ale nevydržím hledět do knížky několik hodin v kuse, takže mezitím brouzdám na netu a nebo koukám na nějakou "blbost", jako třeba How I met your mother. No a protože to jediné, co jsem ještě nedělala a co se mi nevyhne je učení, uchýlila jsem se k napsání dalšího článku.
Nechápu, proč musí dávat Vraždy v Midsomeru jenom o víkendu, kdy většinou někde lítám a nechce se mi vysedávat u televize. Místo toho zaplňuje TV Prima všední odpoledne filmy od Rosemund Pilcherové, ze kterých mi je absolutně špatně. V životě jsem neviděla větší blbost. Ach jo...
Díky tomu, že jsem nemocná, jsem se také dívala na inauguraci nového prezidenta. Už se pomalu smiřuji s tím, že se budu dalších pět let koukat v televizi na Zemana. Jsem tak ráda, že ve třídách ve škole nemáme portrét prezidenta. I když on na tom svém vypadá celkem přátelsky, ale nějak tak vyretušovaně...Čím to asi bude?
Nikdy mi nebude sympatický, ale co se dá dělat. Lidé si ho zvolili a tak můžeme jen doufat, že se za pět let najde někdo lepší.

Můj haterovací článek je u konce.
Mějte se pěkně.

Kam dál

(C) Terýsek 2010-2013

Děkuji za každý Váš komentář a doufám, že na můj blog zavítáte zase někdy příště.



http://www.gocrueltyfree.org/downloads/GCF_Half_Banner_234x60.png